Pokud se vám nedaří z nějakého důvodu přirozený odchov a chcete váš kachní tým rozmnožit, nezbývá než se pokusit o odchov umělý.
Nejjednodušší je vejce běžců (ne starší než 14 dnů) umístit do hnízda jiné kachny nebo slepice, která běžně na vejcích sedí. Jenže ne vždy je snadné takovou kvokající slepici po známých najít, a tak nezbývá než pořízení nebo vypůjčení elektrické líhně.
Existuje mnoho druhů a typů. Velké s automatickým otáčením, ale lze pořídit i slušnou líheň za rozumnou cenu kolem 4000 Kč.
Pokud jste, a nebo víte, že se brzy stanete, majiteli líhně, je potřeba začít shromažďovat vajíčka. Do líhně je totiž není možné dávat postupně.
Vajíčka je dobré skladovat v chladné místnosti, kde teplota příliš nekolísá (například v papírových krabičkách od vajíček z obchodu). 1 x denně se doporučuje vajíčka otočit a trochu navlhčit.
Pokud máte dostatek vajíček k naplnění líhně (nemusí být samozřejmě úplně plná), vajíčka před vložením opláchneme v desinfekci. Zamezíme tím přenosu nečistot do líhně, kde se bacily v teple a vlhku rychle šíří. Aktualizace z r. 2012 – po zkušenostech se začínáme odklánět od dezinfikování vajec a důkladného mytí. Vajíčka jen oškrábeme na sucho nehtem od největších nečistot. Při omývání a dezinfikování hrozí totiž průnik skrz skořápku k plodu. Necháváme na každém z vás pro jakou variantu se rozhodnete.
Líheň zapněte s dostatečným předstihem, aby v době vkládání vajec již byla stabilizovaná teplota a vlhkost. Každý výrobce udává trochu jinou nutnou teplotu a vlhkost, proto považujte následující údaje pouze za přibližné. (Řiďte se samozřejmě pokyny v návodu vaší líhně). Je dobré líheň umístit do místnosti, kde příliš nekolísá teplota, která by nepříznivě ovlivňovala teplotu i v líhni.
V 1. až 25. dni udržujete teplotu mezi 37,5 – 38 stupni, v poslední fázi před vylíhnutím teplotu snížíte na 37 – 37,5 stupně. Naopak vlhkost z počátečních 50 – 60 % zvýšíme v závěrečné fázi na 70 – 80 %.
Vajíčka 2 x – 3 x denně obracíme (pokud nemáte automatickou líheň). Proto je dobré si vajíčka před vložením do líhně označit nesmazatelnou fixou z obou stran. S otáčením přestanete v době, kdy se začíná ozývat první ťukání kachňat, tedy kolem 25 dne. To se pokoušejí prorazit blánu oddělující je od vzduchové bubliny ve vajíčku.
Vajíčka se také chladí. Zase záleží na typu líhně na četnosti a délce větrání. Většinou je to tak, že 1 – 9 den nechladíme, 10 – 19 den 1 x denně cca 20 minut (vyndáme vajíčka z líhně) a poté až do 26. dne 2 x denně cca 25 minut.
Vejce můžete v určitých intervalech prosvítit a zjistit zda je uvnitř vše OK (viz přiložené fotografie). Pokud je neoplodněných nebo špatných jen minimum vajíček, z líhně je odstraňte. Pokud je jich více, v líhni je ponechte, jejich vyndáním by došlo k „rozhození“ teploty. Prosvětlovačku si můžete zakoupit, ale lze snadno vyrobit i z plechovky se žárovkou uvnitř (pozor na přehřívání žárovky a následně prosvěcovaného vejce).
správný vývoj – vejce 6 dní v líhni
správný vývoj – vejce 14 dní v líhni
neoplodněné vejce
odumřelý plod – 14 dní v líhni
přibližný nákres vývoje plodu – čerstvé vejce, 24 hodin po nasazení, 4 denní, 7- 10 den
přibližný nákres vývoje plodu – 2 týden, 3 týden, 26 den, 27 den
Poté, co se podaří kachněti prorazit vnitřní blánu ve vajíčku, oddělující ho od vzduchové bubliny, se na několik hodin zklidní. Při vydýchávání vzduchu se ve vajíčku koncentruje kysličník uhličitý, který začne kachně znovu nutit prorážet překážku – tentokrát již venkovní skořápku vajíčka. V tuto chvíli je velmi důležité, aby v líhni byla dostatečná vlhkost, která změkčuje skořápku a usnadňuje kachněti práci.
V té době již můžete (po přiložení ucha k vajíčku) kachně dobře slyšet. Nejen ťukání, které provádí mléčným zubem na konci zobáku (odpadne několik hodin až dní po narození), ale i pískot. Je prokázáno, že v té době již kachna s kachnětem komunikuje, proto není na škodu, když s kachnětem také mluvíme a povzbuzujeme ho.
Po proražení malé dírky ve skořápce, kachně několik hodin až jeden den odpočívá, ale komunikuje s okolím. Pak postupně rozbije skořápku a vyklube se ven (viz fotografie). Někdy se stane, že kachně uvnitř vajíčka ťuká, ale nepodaří se mu prorazit do skořápky otvor. Takové kachně je patrně velmi slabé a nepomůžete mu.
Stejně tak se stává, že kachně prorazí malý otvor, ale poté se mu nedaří jej zvětšit a dostat se z vajíčka. Pokud jste si jisti, že je v líhni dostatečná vlhkost změkčující skořápku (můžeme si pomoci kropením vajec, nebo položení vlhké gázy) a víte, že kachně se již více než 24 hodin pokouší dostat ven bez úspěchu, můžete se pokusit mu pomoci.
Nejlépe dezinfikovanou pinzetou jemně zvětšíme otvor ve vejci cca o 1 cm. Poté vždy vajíčko vrátíme do líhně a necháme to zase několik desítek minut na kachněti. V případě nutnosti celý proces opakujeme.
POZOR! Uvnitř skořápky je ještě pružná prokrvená blanka. Pokud při naší snaze o zvětšení otvoru blanka (cévy) začnou krvácet, okamžitě pokus zastavíme a vrátíme vejce do líhně. Ukazuje to, že je ještě příliš brzy a musíme počkat, až cévy zaschnou. Jinak by kachně mohlo i vykrvácet.
mírné zvětšení naťukaného otvoru – jen pokud je to nutné!
toto kachně se klube samo bez dopomoci
Skořápku odlupujeme tak, aby kachně mohlo zapřít nohy a dostat se samo z vajíčka. Toto zapírání mu pomáhá zatahovat pupík.
zbývá poslední krůček oddělení kachněte od spojení s vajíčkem – to by mělo kachně udělat samo
Kachně, které se ani s dostatečně velkým otvorem nepokouší dostat ven je většinou geneticky špatné a je poměrně značná pravděpodobnost jeho úmrtí. Na to musíte být připraveni. V přírodě by nedostalo ani tu šanci a pomoc, kterou vy mu v tuto chvíli dáváte.
Po úspěšném vyklubání je kachně slabé, „mokré“ a velmi unavené. Často mu od pupíčku visí kus pupeční šňůry, který ale po uschnutí sám odpadne. Kachně vyndáme z líhně a umístíme jej do tzv. dolíhně. To může být jen bednička s hadříkem nebo trávou na dně, kde udržujeme teplotu kolem 30 stupňů.
dolíheň: vlevo kachňata několik minut až hodiny po vylíhnutí, vpravo o několik hodin starší
Po několika hodinách kachně oschne a snaží se chodit. Brzy již pobíhá po bedničce a začíná klovat do všeho kolem. V té době kachně ještě čerpá energii ze zbytku zásob ze žloutkového váčku, ale po 24 hodinách již umístíme do bedničky misku s vodou a trochu jídla. Miska musí být mělká nebo vyplněná kamínky, aby se v ní kachňata nemohla utopit. Ale takto malým stačí i víčka od kompotů. Velikost misek zvětšujeme tak, jak kachňata rostou.
První týden udržujeme teplotu v bedničce na 25 – 28 stupňů, další týden 22 – 25 a následující 20 – 22 (to už jim samozřejmě malá bednička nestačí, rostou velmi rychle).
Více o péči o malá kachňata v kapitole Péče o kachňata.
I při nejlepší snaze a správném postupu se nikdy nevylíhne 100 % vajíček vložených do líhně. Někdy se dokonce stane, že se nevylíhne nic a to postupujete tak jako v minulosti, kdy jste líhnul o sto šest.
Důvodů může být mnoho, od nekvalitních násadových vajec, špatné teploty v líhni, špatné vlhkosti, přílišné kolísání teplot (výpadek proudu), infekce v líhni a nebo něco mezi nebem a zemí. Průměrná úspěšnosti i u zkušených chovatelů se pohybuje mezi 50 – 80 %, ale ti mají někdy úspěšnost mnohem menší.
Každý, kdo někdy umělý odchov zkusí, pochopí, jak komplikované je napodobit to, co umí instinktivně sama a dobře skoro každá kachna a opět se pokloní Matce přírodě.
Přejeme hodně úspěchů.